[:cs]Dobrman[:de]Dobrman[:]

[:cs]

Pandora Gumby

Země původu:

Německo

Zařazení:

FCI sk. II. – pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi

Standard č. 143

Dobrman je velmí přátelský, mírumilovný pes. V rodině miluje především děti. Je nutné dbát na jeho pracovní temperament a věnovat mu dostatek času a možností pro vyžití, třeba výcvikem. Je tvrdý a pracovitý. Důraz je kladen na nebojácnost, sebejistotu a ostražitost, což dělá z tohoto plemene úžasného hlídače, ale také doprovodného, obranného a služebního psa. Nepohrdne však pobytem v posteli co nejblíže svému pánovi a rodině.

Historie:

Plemeno dobrman je jediné německé plemeno, které nese jméno svého prvního známého chovatele Friedricha Louise Dobermanna (2.1.1834 – 9.6.1894). Byl to výběrčím daní, správce rasovny a městský odchytávač psů. K chovu vybíral z tohoto zdroje zvláště ostré psy. Důležitou roli při vytváření plemene hráli jistě tzv. „řezničtí“ psi, kteří byli na tehdejší poměry relativně prošlechtěnou rasou.

Z nich F. L. Dobermann vyšlechtil v 70. letech minulého století plemeno dobrman. Získal tak služební psy, kteří nebyli nejen ostražití, ale pracovali i jako ochránci dvora a domu. Často se používali jako hlídací a policejní psi, odtud vznikla přezdívka „četničtí psi“. Při lovech převážně sloužili k chytání škodné zvěře. Pro uvedené přednosti byli dobrmani už na přelomu tohoto století oficiálně uznáni jako policejní plemeno.

Povaha a chování:    

Založením je dobrman mírumilovný, přátelský, v rodině velmi přítulný a milující děti. Při dobré ovladatelnosti a chuti k práci je nutné dbát na pracovní použití, odvahu a tvrdost. Zvláštní důraz je kladen na sebejistotu a nebojácnost při současné ostražitosti vůči okolí.
 Je mimořádně vhodný jako doprovodný, obranný a služební pes, stejně jako pes rodinný.

Vzhled:

Dobrman je středně velký, silný a svalnatý pes. Elegantními liniemi těla, hrdým a vzpřímeným držením, temperamentní povahou a odhodlaným výrazem odpovídá ideálnímu vzoru psa.

Průměrný věk:

12 let

 

Péče: 

Při výchově dobrmana je třeba postupovat citlivě, trpělivě ale důsledně. V mládí je hodně temperamentní až výbušný, rád jedná samostatně, později dospívá. Je ale citově vázán na svého majitele. Nehodí se k celoročnímu pobytu v kotci jednak z důvodu krátké srsti bez podsady, která ho dostatečně nechrání před chladem, ale také pro jeho až závislost na své smečce.
Dobrmana by si měl pořídit člověk  s nějakými chovatelskými zkušenostmi nebo alespoň s velkou ochotou se učit a psu se maximálně věnovat. Není to pes pro pohodlné lidi jako doplněk k domu a zahradě. Při správném přístupu se odmění úžasnými výkony a pro svého pána udělá, co mu na očích uvidí. Bude ho chránit až s nasazením života.

[:de]

Dobermann
Dobermann
FCI-Standard Nr. 143
1.1 Pinscher

Pandora Gumby

Země původu:

Německo

Zařazení:

FCI sk. II. – pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi

Standard č. 143

Dobrman je velmí přátelský, mírumilovný pes. V rodině miluje především děti. Je nutné dbát na jeho pracovní temperament a věnovat mu dostatek času a možností pro vyžití, třeba výcvikem. Je tvrdý a pracovitý. Důraz je kladen na nebojácnost, sebejistotu a ostražitost, což dělá z tohoto plemene úžasného hlídače, ale také doprovodného, obranného a služebního psa. Nepohrdne však pobytem v posteli co nejblíže svému pánovi a rodině.

Historie:

Plemeno dobrman je jediné německé plemeno, které nese jméno svého prvního známého chovatele Friedricha Louise Dobermanna (2.1.1834 – 9.6.1894). Byl to výběrčím daní, správce rasovny a městský odchytávač psů. K chovu vybíral z tohoto zdroje zvláště ostré psy. Důležitou roli při vytváření plemene hráli jistě tzv. „řezničtí“ psi, kteří byli na tehdejší poměry relativně prošlechtěnou rasou.

Z nich F. L. Dobermann vyšlechtil v 70. letech minulého století plemeno dobrman. Získal tak služební psy, kteří nebyli nejen ostražití, ale pracovali i jako ochránci dvora a domu. Často se používali jako hlídací a policejní psi, odtud vznikla přezdívka „četničtí psi“. Při lovech převážně sloužili k chytání škodné zvěře. Pro uvedené přednosti byli dobrmani už na přelomu tohoto století oficiálně uznáni jako policejní plemeno.

Povaha a chování:    

Založením je dobrman mírumilovný, přátelský, v rodině velmi přítulný a milující děti. Při dobré ovladatelnosti a chuti k práci je nutné dbát na pracovní použití, odvahu a tvrdost. Zvláštní důraz je kladen na sebejistotu a nebojácnost při současné ostražitosti vůči okolí.
 Je mimořádně vhodný jako doprovodný, obranný a služební pes, stejně jako pes rodinný.

Vzhled:

Dobrman je středně velký, silný a svalnatý pes. Elegantními liniemi těla, hrdým a vzpřímeným držením, temperamentní povahou a odhodlaným výrazem odpovídá ideálnímu vzoru psa.

Průměrný věk:

12 let

 

Péče: 

Při výchově dobrmana je třeba postupovat citlivě, trpělivě ale důsledně. V mládí je hodně temperamentní až výbušný, rád jedná samostatně, později dospívá. Je ale citově vázán na svého majitele. Nehodí se k celoročnímu pobytu v kotci jednak z důvodu krátké srsti bez podsady, která ho dostatečně nechrání před chladem, ale také pro jeho až závislost na své smečce.
Dobrmana by si měl pořídit člověk  s nějakými chovatelskými zkušenostmi nebo alespoň s velkou ochotou se učit a psu se maximálně věnovat. Není to pes pro pohodlné lidi jako doplněk k domu a zahradě. Při správném přístupu se odmění úžasnými výkony a pro svého pána udělá, co mu na očích uvidí. Bude ho chránit až s nasazením života.

[:]

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial
Facebook
YouTube